Prezident Putin ocenil Miladu Narvovou z Chomutova za statečný činf

PRAHA – Projev vděku prezidenta Ruské federace Vladimira Putina české občance Miladě Narvové (82) z Chomutova za statečný čin k záchraně sovětských vojáků v době 2. světové války převzal v Praze od velvyslance RF v ČR Alexandra Zmejevského její syn Dan Narva.
Z nařízení V. Putina o vyjádření vděku české občance vyplývá, že M. Narvová a její rodiče -Václav a Růžena Cihlářovi- ukryli v r. 1944 tři příslušníky Sovětské armády, kteří uprchli z nacistického tábora pro válečné zajatce nedaleko Kladna. Rudoarmějce Jakova Bondarenka, Michaila Romanova a Nikolaje Zarojeva předala rodina Cihlářová partyzánskému oddílu pod vedením sovětského důstojníka kpt. Grigorije Patoka.

Ocenění od V. Putina převzal za svoji téměř třiaosmdesátiletou matku žijící nyní v Chomutově, kam se odstěhovala s manželem po poválečné výzvě – Češi do pohraničí po Němcích odsunutých ze Sudet, její syn Dan Narva. Naší redakci Narva sdělil, že jeho matka se zdravotně k cestě do Prahy v tropickém počasí necítila, proto jej požádala o převzetí ocenění v zastoupení. Byla ráda, že se přihlásili potomci zachráněných z Archangelska. Mluvila s nimi prostřednictvím internetu na Skype a oživila si s nimi vzpomínky na válku. „Škoda, že se toho nedožili babička s dědou (R. a V. Cihlářovi), kteří měli na záchraně největší zásluhy. Mé mámě bylo tehdy 10 let. Zásobovali potravinami a vším potřebným tři sovětské vojáky ukryté v lese u obce Kalivody. Starali se o ně asi tři měsíce,“ uvedl Narva.

Na příběh rodiny Cihlářových z doby Velké vlastenecké války upozornila ruské velvyslanectví v ČR brněnská badatelka Soňa Holečková, která našla ve válečných archivech a kronikách tisíce jmen a vrátila je na pomníky v městech a obcích dosud neznámým sovětským vojákům, kteří přišli o život většinou v dubnu 1945 na jihu Moravy při osvobozování Československa z hitlerovské fašistické okupace. Na pomních pro ně chyběla jména. Holečková rovněž píše a vydává dokumentární publikace o válečných událostech na jaře 1945. Nedávno vydala brožuru s názvem „Od Čejce k Brnu, Těžké tanky IS-2 v bojích na jižní Moravě.“

V brněnském klubu Rudé armády aktivně pracuje Holečková při řešení historických dobových otázek Patří mezi pokračovatele zesnulého významného moravského vojenského badatele Vlastimila Schildbergera. Klub vyhledává ve spolupráci s Vojenským leteckým muzeem ve Vyškově pozůstatky sestřelených sovětských vojenských letadel z dubna 1945. Nalezené lidské ostatky jsou pak pietně pochovávány s vojenskými poctami na Čestném pohřebišti Sovětské a rumunské armády Ústředního hřbitova v Brně. Tuto práci Soni Holečkové ocenil i prezident Ruské federace Vladimir Putin, který ji osobně předal v Kremlu státní vyznamenání Ruské federace – medaili Za blagodějanije.

Holečková redakci informovala, že na začátku nynějšího případu byl mail od vnuka jednoho z oněch zachráněných vojáků – rudoarmějce Jakova Bondareva. Pan Alexandr Voronov z Astrachaně mě požádal, jestli se mohu pokusit najít českou rodinu, která se trojice uprchlých válečných zajatců tehdy ujala. Dobrá věc se podařila!

Čestná předsedkyně Koordinační rady ruských spolků v ČR Ljubov Vondroušková konstatovala, že Soňa Holečková, členka Klubu vojenské historie Rudé armády v Brně, našla v archivech přes 5000 jmen vojáků padlých při osvobození území dnešního Jihomoravského kraje a ČR. Některá jména se pak dostala v obcích na desky pomníků a hrobů do té doby „neznámých vojáků a důstojníků Rudé armády.“ Místo jejich posledního odpočinku Holečková sdělila jejich pozůstalým v Rusku a v republikách bývalého Sovětského svazu. Ti do té doby nevěděli, kde ve střední Evropě je místo posledního odpočinku jejich předka v zbrani. Obnovili vzpomínky na ně a mnohdy se přijeli na jejich hroby podívat. Tato práce Holečkové, vracení jmen neznámým obětem boje s fašisty, je hrdinství! Obdivuji ji,“ zdůraznila Vondroušková.

(Václav Žalud)

Foto – Václav Žalud