Věděla jsem o existenci RKOSM v Brně už dávno od známé a také jsem s velkým potěšením navštívila koncert souboru „Sudaruška“. Ale zpráva o založení Školy ruského jazyka a kultury v létě roku 2016 byla obzvláště povzbudivá (neovládání RJ výrazně snižuje možnost, aby děti absorbovaly obrovskou a hlubokou vrstvu ruské literatury), proto jsem nabídla organizátorům svou pomoc. A nebyla jsem jediná.
Vedení školy pozvala mě (jsem architektkou), designéra Evgeniji Dobrovolnou a dobrovolnici, naši budoucí Sněhurku – Alexandru. Tak se zrodila myšlenka zorganizovat vánoční akci nazvanou „Dílna Sněhurky“. Chtěla jsem doplnit kreativní a kognitivní praktický vývoj více či méně přísnému procesu studia ruského jazyka.

Naše první „Dílna“ byla nejnavštěvovanější (více než 40 dětí a rodičů) a velmi zajímavá. Jak děti, tak jejich rodiče se rádi naučili vyřezávat různé sukně-sněhové vločky pro papírové baleríny, vyrábět vícebarevné hračky na jedle ze slaného těsta. V závěrečné půlhodině Sněhurka převzala pochodeň a zatancovala si s dětmi v novoročním chorovodu.

 

Přednáška s praktickou ukázkou „Zábavná architektura“ se zrodila s přání nějak ovlivnit situaci vandalismu v Brně – malování stěn, tramvají a zastávek nesrozumitelnými pro mne symboly. Již více než 6 let jsem sledovala, jak mladí lidé, kteří nevědí, jak prohlásit svou existenci do světa (například pomocí vítězství ve sportu, tanci, písňových soutěžích, vytváření soch nebo malby obrazů atd.), po nocích čmárají po všem, co vidí, aniž by došlo k výjimce u nejkrásnějších historických budov v centru města. Je to horší než krádež. Zlodějíček ublíží jedné osobě, vandal zkazí náladu tisícům. Nevím, jestli se mi podařilo předat tuto myšlenku dětem, ale jejich potěšení z vymýšlení svého fantastického domečku (a tam byli i mnohopatrový dům-motýl a multifunkční komplex v podobě egyptské pyramidy, zábavný dům pro mikroby s dokreslenou lupou), určitě bylo. Doufám, že dětem i rodičům bylo zajímavé slyšet o tom, co je architekturou a co dělají architekti; podívat se na galerii neobvyklých domečků v podobě psů, košíku, hlemýždě, botičky … Pro nejmladší byly přineseny tematické omalovánky a kostky, všichni jsme si vzpomněli na pohádky, ve kterých jsou zmíněny různé domy (například „Tři malé prasátka“). Chtěla bych poděkovat vedení školy a Evgeniji Dobrovolné za pomoc při pořádání přednášky.

Třetí tvůrčí dílna se konala před Velikonocemi a byla nazvána „Tajemství jarní kreativity“. Inspirátorem tentokrát byla česká květinářka Dagmar Kožušníková a její kniha „Ikebana“, ve které se nejen popisovalo o základních zákonech tvorby japonských klasických květinových kompozicí, ale byla i spousta fotografii. Pro mne zbylo vybrat z textu to hlavní, přeložit z češtiny do ruštiny, přizpůsobit informaci pro
dětské vnímání a připravit dostatek květin a větviček pro praktické použití získaných poznatků. Květinové kompozice byly velmi krásné a nebyly si vůbec podobné.

 

Další blok jarní dílny byl věnován barvení vajec. Děti se dozvěděli o různých způsobech zdobení vajec a dva z nich jsme otestovali v praxi: malé plastové vejce „mladí malíři“ s nadšením zdobili různobarevnými laky a ve stejné době se v cibulové slupce vařily čerstvé slepičí vajíčka, která jsme s dětmi předem připravili, připevněním na nich různých květin a listů. Svařená v přírodním barvivu, vejce vypadala tak, jako by na nich mini-krajiny byly namalovány aerografem.

V nejbližších plánech pro rok 2018 – pořádání přednášky „Namaluj legendu“, pokračování v tradiční serii školních tvůrčích dílen.