Hudebně literární dílnou v Knihovně Jiřího Mahena v Brně na téma „svoboda“ vyvrcholil letošní festival spolků čtrnácti brněnských národnostních menšin Babylonfest. Připomněly si též 26. září – Den evropských jazyků.
Nadační fond Hellenika vyzdvihl před posluchači nejpřekládanějšího řeckého spisovatele Nikose Kazantzakise, který byl devětkrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu, avšak nikdy ji nedostal. V r. 1954 spolupracoval s českým skladatelem Bohuslavem Martinů na opeře Řecké pašije (v ČSSR ji uvedlo poprvé 3. 3. 1962 Janáčkovo divadlo v Brně). V roce 1946 vydal úspěšný román Řek Zorba. Řeckou občanskou válku z let 1948 a 1949 vtělil do v r. 1963 vydaného posledního autorova románu Bratrovrazi.
Literární historik Jan Budňák přiblížil posluchačům akci „Den, kdy padla zeď,“ tedy 9. listopad 1989 očima spisovatelů NDR. Změny vítali váhavě, protože si představovali věci jinak, než se opravdu staly. Demonstrace v NDR nebyly kritické vůči socializmu, kritické byly proti byrokratickému zkostnatělému režimu SED a tajné policii Stasi. Východní Němci demonstrovali pro zavedení důkladné demokratické reformy v „nekapitalistické“ NDR a nikoliv proto, aby Spolková republika Německo jejich zemi spolkla.
Zástupci Svazu Maďarů v ČR – CSMMSZ poznamenali, že jistý maďarský politik, který dříve bojoval za svobodu, nyní lidem svobodu odepírá. Prezentovali touhu po svobodě, kterou vtělil básník Mihaly Babits do svého díla Touha po svobodě. Na hudebně literárním pásmu zazněl i maďarský protest-song napsaný na motivy známé lidové písně Kdybych byla růží.
Představitelka Obce Slovákův v Brně věnovala svoji přednášku 75. výročí zahájení nepříliš dobře zorganizovaného Slovenského národního povstání (trvalo od 29. 8. do 27. 10. 1944, kdy je němečtí a slovenští fašisté potlačili, zbytky bojovníků pak odešly jako partyzáni do hor). Svůj spisovatelský život věnoval odkazu SNP jeho přímý účastník, slovenský prozaik, esejista, filmový scénárista, kulturní a politický činitel Vladimír Mináč. Říkal vždy to, co si myslel, proto nebyl přijatelný pro politiky za socialistického režimu, ani po převratu 1989.
Pod pojmem „svoboda“ si Rusové představují krví milionů lidí vykoupené vítězství nad fašismem v r. 1945 spolu se Spojenci. Ruský kulturní a osvětový spolek na Moravě se proto hodně věnuje historickým datům. Spolek vydává publikace, např. od Soni Holečkové Těžké tanky na jižní Moravě, publikace o Vlastenecké válce 1941 – 1945 nebo druhé vydání popisu Karpatsko-dukelské operace Sovětské a Svobodovy čs. armády od Vlastimila Schildbergera s názvem „Cesta k Dukle, plná potu, bláta a krve.“ Některé jihomoravské publikace byly oceněny Diplomy mezinárodní ceny Stříbrný lukostřelec.
Účastníci přednášek vzpomněli minutou ticha na lidí zabité v boji s nacisty a fašisty za 2. světové války. Na závěr pili čaj ze samovaru.
(vž)
Foto – Václav Žalud
