Večer ruské poezie s netradičním povídáním u samovaru o básníku Michailu Jurjeviči Lermontovovi (1814 — 1841) upořádal v Brně Ruský kulturně osvětový spolek na Moravě. Zapojili se do něj kromě rodilých Rusů žijících na Moravě i členové nebo příznivci spolku — Češi, Slováci, Ukrajinci či Bulhaři. Při příležitosti básníkových 209. narozenin (15. října) zaslali účastníkům večera zdravici studenti ruštiny Gymnázia ve Velkých Pavlovicích.
Lermontov je klasik evropského romantismu, básník, prozaik i dramatik; autor rozervanecké lyriky a filozofický poém (Démon). Také tvůrce společenského dramatu (Maškaráda) a prvního ruského psychologického románu (Hrdina naší doby). Za báseň «Na smrt básníka,» věnované Puškinově památce, a za svobodomyslné názory byl stíhán a potrestán dvouletou službou na Kavkaze. Ve svých 26 letech byl ve vyprovokovaném souboji zabit.
Otcovská linie básníka Lermontova pochází z rodiny Yuri (George) Learmonth, což byl skotský důstojník v polsko-litevských službách, který se v půli 17. století usadil v Rusku. Dle rodinné legendy se jeho rod váže na slavného skotského básníka 13. století Thomase Rhymera (je známý též jako Thomas Learmonth). Muži v Lermontovově rodině obvykle dělali vojenskou kariéru.
S životním příběhem seznámily účastníky večera v Brně Ludmila Kalvodová a pražská nezávislá výzkumnice, socioložka i básnířka Tatjana Kosjajeva. Uvedla, že Lermontovův zájem o ruský středověk vedl k tvorbě historických básní a jeho láska k ruskému venkovu se projevila v barvitých obrazech a postavách. Lermontova poezie se vyznačuje romantickou intenzitou a jeho lyriku velmi obdivoval Anton Čechov, který řekl: «Neznám lepší jazyk, než Lermontov.» Večer provázely písně a romance inspirované jeho tvorbou i diskuse učastníků.
(vž)


FOTO — Václav ŽALUD